Petr Pavel je nový český prezident. Nového prezidenta zvolili voliči 28. ledna 2023. To však neznamená, že může jako nový prezident rovnou začít úřadovat. Prezidentské pravomoce získá až o několik týdnů později při oficiální inauguraci. Význam: Co je to inaugurace?

Pojmem inaugurace se označuje slavnostní ceremonie či obřad, při kterém je určitý člověk uveden do významné funkce. Oficiálně inaugurováni bývají rektoři a děkani univerzit, papežové nebo právě hlavy státu. Ceremonie je zpravidla spojena s dalšími oficiálními úkony, například složením slibu. Letošní prezidentskou inaugurací bude zahájeno funkční období historicky čtvrtého prezidenta samostatné České republiky.

Kdy končí ve funkci Miloš Zeman? Nový prezident může pochopitelně začít úřadovat až poté, co vyprší mandát tomu stávajícímu. Současný prezident Miloš Zeman byl do svého druhého funkčního období jmenován 8. března 2018. Hlava státu je v České republice volena na pět let. Zemanův mandát tedy vyprší:

ve středu 8. března 2023.

Petr Pavel zvítězil v druhém kole voleb v sobotu 28. ledna. Na své uvedení do úřadu si úspěšný kandidát bude muset ještě více než pět týdnů počkat.

Termín: Kdy se koná inaugurace prezidenta?

Inaugurace prezidenta se obvykle koná bezprostředně po skončení funkčního období jeho předchůdce. Například v roce 2018 existovaly dva scénáře. Miloš Zeman složil slib 8. března – v poslední den svého prvního funkčního období. Pokud by ale ve zmiňovaném roce druhé kolo voleb ovládl Jiří Drahoš, byl by uveden do úřadu 9. března 2018, tedy o den později. Podobně v roce 2013 byl Miloš Zeman jmenován den po skončení svého předchůdce Václava Klause.

Přesný termín letošní inaugurace byl potvrzen po vítězství Petra Pavla. Prezident Pavel nastoupí do úřadu:

ve čtvrtek 9. března 2023.

Konkrétní datum se odvíjí od dohody obou parlamentních komor. Právě na jejich společné schůzi dochází k inauguraci prezidenta. Po vypršení mandátu odcházejícího prezidenta zůstává Česko dočasně bez hlavy státu – až do inaugurace nástupce. Prezidentské pravomoce v tomto krátkém období přebírá předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny.

Místem konání inaugurace je tradičně Vladislavský sál na Pražském hradě. Přípravu ceremonie zajišťuje Kancelář prezidenta republiky. Prezident při inauguraci skládá slib a podepisuje jeho slavnostní výtisk. Následně ve Vladislavském sále zazní státní hymna. Současně s hymnou je z děl na Petříně vypáleno 21 čestných salv. Poté přichází čas na prezidentský projev.

Co říká Ústava ČR. Roli prezidenta upravuje třetí hlava Ústavy ČR, která se zabývá mocí výkonnou. Konkrétně se jedná o články 54–66. Samotnému jmenování se věnují především články 55 a 59. Podle článku 55 ústavy se prezident republiky ujímá úřadu složením slibu. Tímto aktem začíná jeho pětileté funkční období.

Článek 59 uvádí, že prezident složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor parlamentu. V článku 59 je uvedeno také celé znění prezidentského slibu:

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Na prezidenta, který odmítne složit slib nebo jej složí s výhradou, se podle článku 60 hledí, jako by nebyl zvolen.

Mandát prezidenta ČR. Svůj mandát odvozuje prezident z přímé volby občanů. Volba se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Prezidentem se stává kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů.

Pokud v prvním kole voleb nikdo nadpoloviční většinu nezíská, koná se za čtrnáct dnů druhé kolo, do něhož postupují dva nejúspěšnější uchazeči. Prezidentem se pak stává kandidát, který získá vyšší počet hlasů. Druhé kolo voleb se zatím muselo uskutečnit ve všech přímých prezidentských volbách v historii ČR. Výjimkou nejsou ani letošní prezidentské volby.

Pravomoce prezidenta. Práva a pravomoce prezidenta republiky definují články 62–64 Ústavy ČR. Mezi nejvýznamnější pravomoce hlavy státu patří:

• jmenování soudců Ústavního soudu včetně předsedy a místopředsedy,

• jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu,
• jmenování členů bankovní rady České národní banky,
• jmenování prezidenta a viceprezidenta Národního kontrolního úřadu (NKÚ),
• právo vrátit parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,

• možnost udělení amnestie,
• jmenování a odvolávání předsedy a dalších členů vlády a přijímání jejich demisí, odvolávání vlády a přijímání její demise.

Prezident také svolává zasedání Poslanecké sněmovny a může ji rozpustit. Zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, uděluje státní vyznamenání nebo jmenuje a povyšuje generály. Ústava rovněž přisuzuje prezidentovi roli vrchního velitele ozbrojených sil.