Close

New articles

Ztráty zaměstnání se bojí 40 procent Čechů, ukázal průzkum

Ztráty zaměstnání se obává 40 procent Čechů. Zhoršenou finanční situaci řeší až čtvrtina obyvatel druhou prací nebo odkládáním odchodu do důchodu. Práci z domova vyžaduje více než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu Workmonitor, který personální agentura Randstad provádí pravidelně 20 let. Loni v říjnu se jeho české části zúčastnilo 750 pracovníků.

Význam jistoty práce podle průzkumu stejně jako v době pandemie stoupá. "Jistota práce je důležitá pro 95 procent Čechů, což je o čtyři procentní body více než předloni. Polovina dotázaných se obává dopadu ekonomické situace na jistotu jejich zaměstnání a 40 procent se dokonce bojí jeho ztráty. Plošná propouštění a krachy firem ale podle našich zkušeností nehrozí, do krize jsme vstoupili se zdravým trhem práce," uvedl generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský.

Zhoršená finanční situace Čechů se podle průzkumu propisuje i do dalších pracovních trendů. Více než čtvrtina zaměstnanců kompenzuje vyšší výdaje druhou prací, 14 procent si zvýšilo pracovní úvazek a čtvrtina odkládá odchod do penze. Respondenti přitom také očekávají, že jim jejich zaměstnavatel pomůže se zvyšujícími se životními náklady. Polovina preferuje navýšení mezd a třetina kompenzaci cestovného, energií a dalších každodenních výdajů.

Téměř 50 procent dotázaných se podle průzkumu již určité pomoci dočkalo. "Zaměstnavatelé se ubírají k podpoře ve formě revize mezd či jednorázového bonusu, jelikož si uvědomují, že podpora pracovníků v těžké životní situaci může být jejich konkurenční výhodou v boji o talenty," řekl Jánský.

Navzdory makroekonomické nejistotě však u zaměstnanců stoupá důležitost rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. To, že se po pandemii rozhodli odejít ze zaměstnání, pokud negativně ovlivňovalo jejich život, uvedlo 40 procent účastníků průzkumu. Kolem 35 procent změnilo místo kvůli toxickému prostředí na pracovišti a 30 procent proto, že se jejich práce neslučovala s osobním životem.

Dlouhodobým důsledkem pandemie je podle průzkumu zvyšující se touha pracovníků po flexibilitě, pětina respondentů podala výpověď z důvodu nedostatku volnosti. Pružnost pracovní doby je podle Workmonitoru zásadní dokonce pro 70 procent respondentů.

Možnost pracovat na dálku je podstatná pro 53 procent Čechů, o šest procentních bodů více než před rokem. Přibližně dvě třetiny pracovníků také požadují, aby hodnoty a cíle jejich zaměstnavatelů byly v souladu s jejich vlastními. Polovina lidí chce, aby jim jejich práce dávala smysl a měli pocit, že do ní patří.

Ve srovnání s minulým Workmonitorem se ukázalo, že jsou Češi méně konzervativní než v předchozích letech. V současnosti jsou jejich potřeby z hlediska vyváženosti práce a života, spokojenosti na pracovišti a sounáležitosti téměř na celosvětové úrovni. Některé faktory, jako například netoxická atmosféra na pracovišti, jsou pro Čechy i důležitější.

Ztráty zaměstnání se bojí 40 procent Čechů, ukázal průzkum

Ztráty zaměstnání se obává 40 procent Čechů. Zhoršenou finanční situaci řeší až čtvrtina obyvatel druhou prací nebo odkládáním odchodu do důchodu. Práci z domova vyžaduje více než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu Workmonitor, který personální agentura Randstad provádí pravidelně 20 let. Loni v říjnu se jeho české části zúčastnilo 750 pracovníků.

Význam jistoty práce podle průzkumu stejně jako v době pandemie stoupá. "Jistota práce je důležitá pro 95 procent Čechů, což je o čtyři procentní body více než předloni. Polovina dotázaných se obává dopadu ekonomické situace na jistotu jejich zaměstnání a 40 procent se dokonce bojí jeho ztráty. Plošná propouštění a krachy firem ale podle našich zkušeností nehrozí, do krize jsme vstoupili se zdravým trhem práce," uvedl generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský.

Zhoršená finanční situace Čechů se podle průzkumu propisuje i do dalších pracovních trendů. Více než čtvrtina zaměstnanců kompenzuje vyšší výdaje druhou prací, 14 procent si zvýšilo pracovní úvazek a čtvrtina odkládá odchod do penze. Respondenti přitom také očekávají, že jim jejich zaměstnavatel pomůže se zvyšujícími se životními náklady. Polovina preferuje navýšení mezd a třetina kompenzaci cestovného, energií a dalších každodenních výdajů.

Téměř 50 procent dotázaných se podle průzkumu již určité pomoci dočkalo. "Zaměstnavatelé se ubírají k podpoře ve formě revize mezd či jednorázového bonusu, jelikož si uvědomují, že podpora pracovníků v těžké životní situaci může být jejich konkurenční výhodou v boji o talenty," řekl Jánský.

Navzdory makroekonomické nejistotě však u zaměstnanců stoupá důležitost rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. To, že se po pandemii rozhodli odejít ze zaměstnání, pokud negativně ovlivňovalo jejich život, uvedlo 40 procent účastníků průzkumu. Kolem 35 procent změnilo místo kvůli toxickému prostředí na pracovišti a 30 procent proto, že se jejich práce neslučovala s osobním životem.

Dlouhodobým důsledkem pandemie je podle průzkumu zvyšující se touha pracovníků po flexibilitě, pětina respondentů podala výpověď z důvodu nedostatku volnosti. Pružnost pracovní doby je podle Workmonitoru zásadní dokonce pro 70 procent respondentů.

Možnost pracovat na dálku je podstatná pro 53 procent Čechů, o šest procentních bodů více než před rokem. Přibližně dvě třetiny pracovníků také požadují, aby hodnoty a cíle jejich zaměstnavatelů byly v souladu s jejich vlastními. Polovina lidí chce, aby jim jejich práce dávala smysl a měli pocit, že do ní patří.

Ve srovnání s minulým Workmonitorem se ukázalo, že jsou Češi méně konzervativní než v předchozích letech. V současnosti jsou jejich potřeby z hlediska vyváženosti práce a života, spokojenosti na pracovišti a sounáležitosti téměř na celosvětové úrovni. Některé faktory, jako například netoxická atmosféra na pracovišti, jsou pro Čechy i důležitější.