Close

New articles

Potlačená agresivita škodí vašemu zdraví i psychice

Možná si řeknete, že zloba a agrese nejsou váš případ, že jste mírní jako ovečky. Ale omyl, týká se to více nebo méně každého z nás. A každému z nás může dost uškodit. Život není snadný ani v pohodlném 21. století, denně na nás působí spousta negativních vlivů. Slušnost velí nerozčilovat se na veřejnosti, nenadávat lidem, nechovat se jako vztekloun. Tak nás doma vychovali, tak to hlásají i společenská pravidla.

Je to správný přístup, jinak by to tu vypadalo jako na Divokém západě. Ovšem nikdo nás nenaučil zdravě se vybít, vybouřit, cíleně a zároveň neškodně se zbavit agrese a vzteku, které se v nás totiž postupně ukládají, ovlivňují naši psychiku i tělesné zdraví.

Z potlačené agresivity nepramení jen špatná nálada, ale i psychické poruchy, závislosti a také například problémy s krevním tlakem, trávením, spánkem a podobně. Jak se naučit zvládat agresivitu tak, aby neničila nás ani naše okolí?

Přiznejte si ji. Ani lidé s veselou a klidnou povahou nejsou ušetřeni zloby. Může je ničit stejně jako choleriky, kteří pravidelně vybuchují jako sopky, někdy dokonce i více. Zatímco vztekloun si zanadává a dostane ze sebe napětí, člověk s mírnou povahou si to v sobě střádá, tlumí zlobu.

Co by tomu řeklo jeho okolí, kdyby si zazuřil? Prvním krokem k úspěšnému zvládnutí agresivity tedy je připustit si, že je to i váš problém. Zpočátku vám myšlenka na to, že v sobě máte zlost, možná nebude milá, bude vám kazit obraz, který jste si o sobě vytvořili.

Je třeba se přesvědčit o tom, že pociťovat vztek není ostuda. Přiznejte sami sobě, že nejste a ani nemůžete být vždy obdivuhodní kliďasové, se kterými nic nehne. Tím se vaše hodnota nijak nesnižuje.

Pozorujte, kdy vás dostává. Agresivitu si vybíjíme každý jinak. Někdo má tendenci seřvat neprávem svou rodinu, když už se v něm hněv nastřádá, jiný si naopak na lidi doma netroufne a vybouří se na někom cizím, většinou na „náhodné oběti“. Další beránek se stane divokou šelmou, když sedne za volant…

I když se možná nechcete cíleně zabývat něčím tak negativním, jako je agresivita, stejně se nějaký čas zkuste pozorovat. Kdy máte největší vztek? Jak se projevuje? Kdy byste nejradši mlátili kolem sebe pěstmi, něco rozbili nebo říkali peprné nadávky?

Co je tím spouštěcím momentem? Jak dlouho trvá, než se ve vás zloba nahromadí? Kdo to pak většinou schytá? Obracíte vztek také sami proti sobě? Když se v tomto směru lépe poznáte, budete umět s agresivitou také snadněji pracovat.

Tip: Nenahrávejte jí. Když se dobře znáte, už tušíte, jaké životní situace ve vás vzbuzují agresivitu. Ale ruku na srdce, opravdu je musíte zažívat? Není slabošské se některým hněvům a vztekům prostě vyhnout. Učte se od sebe odhánět příležitosti, které vás dostávají do varu.

Najděte účinnou obranu. Chvíli to potrvá a nejspíš budete muset vymyslet více způsobů, které na vás zaberou, ale časem budete úspěšní. Někomu k utlumení agresivity funguje sladké nebo alkohol, ale to jsou jen takové chatrné berličky, které vlastně nepředstavují opravdovou pomoc.

Většinou se doporučuje sport a pohybové aktivity, i když ne při všech se vylučují hormony štěstí. Dáte do nich energii, zdravě se unavíte a uvolníte. Ideální způsob vybití nemusíte najít „na první dobrou“, někdy to chvíli trvá, máte ovšem možnost zkoušet, co by vám vyhovovalo a také vás bavilo.

Trénujte zdravou agresivitu. Mnoho lidí v sobě potlačuje hněv a agresivitu i proto, že se cítí být nedůležití. Přece se nebudou projevovat spontánně. Přece nebudou řešit své vlastní pocity, když na nich nezáleží. Základem úspěchu je přiznat si, že všichni jsme důležití a to, co cítíme, se nedá jenom tak hodit do koše.

Metod, jak zvýšit asertivitu, je celá řada, opět záleží na tom, která z nich vám bude nejlépe vyhovovat. Postupy na odhalení agresivity a na to, jak se jí bez větších následků zbavit, by ve vás zkrátka neměly vyvolávat vztek a zlobu.

Potlačená agresivita škodí vašemu zdraví i psychice

Možná si řeknete, že zloba a agrese nejsou váš případ, že jste mírní jako ovečky. Ale omyl, týká se to více nebo méně každého z nás. A každému z nás může dost uškodit. Život není snadný ani v pohodlném 21. století, denně na nás působí spousta negativních vlivů. Slušnost velí nerozčilovat se na veřejnosti, nenadávat lidem, nechovat se jako vztekloun. Tak nás doma vychovali, tak to hlásají i společenská pravidla.

Je to správný přístup, jinak by to tu vypadalo jako na Divokém západě. Ovšem nikdo nás nenaučil zdravě se vybít, vybouřit, cíleně a zároveň neškodně se zbavit agrese a vzteku, které se v nás totiž postupně ukládají, ovlivňují naši psychiku i tělesné zdraví.

Z potlačené agresivity nepramení jen špatná nálada, ale i psychické poruchy, závislosti a také například problémy s krevním tlakem, trávením, spánkem a podobně. Jak se naučit zvládat agresivitu tak, aby neničila nás ani naše okolí?

Přiznejte si ji. Ani lidé s veselou a klidnou povahou nejsou ušetřeni zloby. Může je ničit stejně jako choleriky, kteří pravidelně vybuchují jako sopky, někdy dokonce i více. Zatímco vztekloun si zanadává a dostane ze sebe napětí, člověk s mírnou povahou si to v sobě střádá, tlumí zlobu.

Co by tomu řeklo jeho okolí, kdyby si zazuřil? Prvním krokem k úspěšnému zvládnutí agresivity tedy je připustit si, že je to i váš problém. Zpočátku vám myšlenka na to, že v sobě máte zlost, možná nebude milá, bude vám kazit obraz, který jste si o sobě vytvořili.

Je třeba se přesvědčit o tom, že pociťovat vztek není ostuda. Přiznejte sami sobě, že nejste a ani nemůžete být vždy obdivuhodní kliďasové, se kterými nic nehne. Tím se vaše hodnota nijak nesnižuje.

Pozorujte, kdy vás dostává. Agresivitu si vybíjíme každý jinak. Někdo má tendenci seřvat neprávem svou rodinu, když už se v něm hněv nastřádá, jiný si naopak na lidi doma netroufne a vybouří se na někom cizím, většinou na „náhodné oběti“. Další beránek se stane divokou šelmou, když sedne za volant…

I když se možná nechcete cíleně zabývat něčím tak negativním, jako je agresivita, stejně se nějaký čas zkuste pozorovat. Kdy máte největší vztek? Jak se projevuje? Kdy byste nejradši mlátili kolem sebe pěstmi, něco rozbili nebo říkali peprné nadávky?

Co je tím spouštěcím momentem? Jak dlouho trvá, než se ve vás zloba nahromadí? Kdo to pak většinou schytá? Obracíte vztek také sami proti sobě? Když se v tomto směru lépe poznáte, budete umět s agresivitou také snadněji pracovat.

Tip: Nenahrávejte jí. Když se dobře znáte, už tušíte, jaké životní situace ve vás vzbuzují agresivitu. Ale ruku na srdce, opravdu je musíte zažívat? Není slabošské se některým hněvům a vztekům prostě vyhnout. Učte se od sebe odhánět příležitosti, které vás dostávají do varu.

Najděte účinnou obranu. Chvíli to potrvá a nejspíš budete muset vymyslet více způsobů, které na vás zaberou, ale časem budete úspěšní. Někomu k utlumení agresivity funguje sladké nebo alkohol, ale to jsou jen takové chatrné berličky, které vlastně nepředstavují opravdovou pomoc.

Většinou se doporučuje sport a pohybové aktivity, i když ne při všech se vylučují hormony štěstí. Dáte do nich energii, zdravě se unavíte a uvolníte. Ideální způsob vybití nemusíte najít „na první dobrou“, někdy to chvíli trvá, máte ovšem možnost zkoušet, co by vám vyhovovalo a také vás bavilo.

Trénujte zdravou agresivitu. Mnoho lidí v sobě potlačuje hněv a agresivitu i proto, že se cítí být nedůležití. Přece se nebudou projevovat spontánně. Přece nebudou řešit své vlastní pocity, když na nich nezáleží. Základem úspěchu je přiznat si, že všichni jsme důležití a to, co cítíme, se nedá jenom tak hodit do koše.

Metod, jak zvýšit asertivitu, je celá řada, opět záleží na tom, která z nich vám bude nejlépe vyhovovat. Postupy na odhalení agresivity a na to, jak se jí bez větších následků zbavit, by ve vás zkrátka neměly vyvolávat vztek a zlobu.