Close

New articles

Roční úspora 6 300 Kč. Češi by měli ve spoření na penzi přidat

Odborníci doporučují, abychom si na stáří během produktivního života našetřili alespoň dva miliony korun. Počty střadatelů na penzi sice rostou, podle expertů ale spoříme málo.

„Průměrná výše příspěvku v penzijním spoření je 795 korun měsíčně. To bohužel na dostatečně zajištěné stáří stačit nebude,“ říká jasně ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.

Výše příspěvku do soukromého penzijního spoření pro získání maximálního státního příspěvku je jeden tisíc korun. Od státu pak klient penzijní společnosti k této tisícikoruně dostane 230 korun.

Pro plné využití podpory od státu je ale třeba na účet penzijní společnosti odeslat měsíčně 3 tisíce korun. Na konci kalendářního roku si pak zaměstnanci v ročním zúčtování daní a živnostníci v daňovém přiznání sníží daňový základ o 24 tisíc korun, takže na dani z příjmů zaplatí o 3 600 korun méně. V součtu tak lidé při měsíční úložce tři tisíce korun získají k penzijnímu spoření 6 360 korun ročně navíc.

Peníze budou lidem v důchodu chybět. Jak ale potvrzují zástupci penzijních společností, lidé nabídky státu dostatečně nevyužívají. A to je škoda, protože peníze jim budou v důchodu nepochybně chybět. Navíc jiná obdobná možnost spoření na stáří s podporou státu na tuzemském trhu nefunguje.

Výsledkem nízkých částek odváděných do penzijního spoření v době produktivního věku klienta jsou pak logicky nízké naspořené částky v době odchodu do penze. To, jak upozorňuje Jurníčková, sehrává významnou roli při výběru klienta mezi jednorázovým výběrem peněz a měsíčně vyplácenou rentou.

„Dnes určitě převažuje výběr všech prostředků najednou. Je to také způsobeno tím, že výše naspořených prostředků není tak vysoká, aby měsíční příspěvek vypočtený z této částky byl dostatečný,“ vysvětluje Lucie Jurníčková a dodává: „Výsledkem je, že penzijní spoření stále neslouží k účelu, ke kterému je určeno, tedy přilepšit si ke státnímu důchodu.“

Lidé si spoří málo. S tím, že si lidé na penzi odkládají málo, souhlasí i prezident Asociace penzijních společností (APS ČR) Aleš Poklop. I podle něj si čeští penzisté vybírají naspořené částky jednorázově hlavně kvůli nízkým naspořeným částkám.

„Lidé si spoří málo, nebo zbytečně přicházejí o peníze v konzervativních fondech. Pak si naspoří celkově jen pár set tisíc a řeknou si, že zas tak zásadní částka to pro ně není a raději si třeba koupí ojeté auto,“ míní Aleš Poklop.

A přidává doporučení pro budoucí penzisty. Pokud si budou lidé v dynamickém fondu spořit alespoň tisíc korun měsíčně po dobu 35 let, do starobní penze odejdou s částkou kolem dvou milionů korun.

„Na 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, by si pak mohli lidé nastavit měsíční rentu skoro sedm tisíc,“ přibližuje prezident asociace, jak vysoké by pak mohlo být přilepšení k penzi od státu.

Navíc postupný výběr peněz z penzijního spoření, ať už v transformovaných fondech, nebo aktuálním doplňkovém penzijním spoření, přináší pro klienta finanční výhody. Nedaní se při něm příspěvek od zaměstnavatele a při měsíční rentě trvající déle než deset let stát nezdaní ani výnosy z naspořených peněz, jako je tomu u jednorázového výběru.

Příspěvek na penzi jako benefit. Určitou mezerou, jak zvýšit příspěvky na penzi v soukromém spoření, jsou stále málo využívané benefity od zaměstnavatelů. Někteří z nich již sice považují přispívat svému zaměstnanci na penzi za běžnou záležitost. Nicméně je stále velká skupina zaměstnavatelů, která se tomu z nějakého důvodu brání, často kvůli administrativní zátěži.

„Máme 70 procent smluv, kde není sjednán příspěvek zaměstnavatele. I zaměstnavatel má ovšem možnost uplatnit daňové výhody, pokud zaměstnanci bude přispívat,“ podotýká Jurníčková. Příspěvky zaměstnavatele na soukromé penzijní spoření jsou bez ohledu na jejich výši daňově uznatelným nákladem a neodvádí se z nich zdravotní a sociální pojištění.

Na druhou stranu ani zaměstnanci samotní, si nezjišťují, zda takovou možnost jejich zaměstnavatel nabízí. Nebo jí ke své škodě nevyužívají. I na to by měli před nástupem do zaměstnání lidé myslet.

Roční úspora 6 300 Kč. Češi by měli ve spoření na penzi přidat

Odborníci doporučují, abychom si na stáří během produktivního života našetřili alespoň dva miliony korun. Počty střadatelů na penzi sice rostou, podle expertů ale spoříme málo.

„Průměrná výše příspěvku v penzijním spoření je 795 korun měsíčně. To bohužel na dostatečně zajištěné stáří stačit nebude,“ říká jasně ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.

Výše příspěvku do soukromého penzijního spoření pro získání maximálního státního příspěvku je jeden tisíc korun. Od státu pak klient penzijní společnosti k této tisícikoruně dostane 230 korun.

Pro plné využití podpory od státu je ale třeba na účet penzijní společnosti odeslat měsíčně 3 tisíce korun. Na konci kalendářního roku si pak zaměstnanci v ročním zúčtování daní a živnostníci v daňovém přiznání sníží daňový základ o 24 tisíc korun, takže na dani z příjmů zaplatí o 3 600 korun méně. V součtu tak lidé při měsíční úložce tři tisíce korun získají k penzijnímu spoření 6 360 korun ročně navíc.

Peníze budou lidem v důchodu chybět. Jak ale potvrzují zástupci penzijních společností, lidé nabídky státu dostatečně nevyužívají. A to je škoda, protože peníze jim budou v důchodu nepochybně chybět. Navíc jiná obdobná možnost spoření na stáří s podporou státu na tuzemském trhu nefunguje.

Výsledkem nízkých částek odváděných do penzijního spoření v době produktivního věku klienta jsou pak logicky nízké naspořené částky v době odchodu do penze. To, jak upozorňuje Jurníčková, sehrává významnou roli při výběru klienta mezi jednorázovým výběrem peněz a měsíčně vyplácenou rentou.

„Dnes určitě převažuje výběr všech prostředků najednou. Je to také způsobeno tím, že výše naspořených prostředků není tak vysoká, aby měsíční příspěvek vypočtený z této částky byl dostatečný,“ vysvětluje Lucie Jurníčková a dodává: „Výsledkem je, že penzijní spoření stále neslouží k účelu, ke kterému je určeno, tedy přilepšit si ke státnímu důchodu.“

Lidé si spoří málo. S tím, že si lidé na penzi odkládají málo, souhlasí i prezident Asociace penzijních společností (APS ČR) Aleš Poklop. I podle něj si čeští penzisté vybírají naspořené částky jednorázově hlavně kvůli nízkým naspořeným částkám.

„Lidé si spoří málo, nebo zbytečně přicházejí o peníze v konzervativních fondech. Pak si naspoří celkově jen pár set tisíc a řeknou si, že zas tak zásadní částka to pro ně není a raději si třeba koupí ojeté auto,“ míní Aleš Poklop.

A přidává doporučení pro budoucí penzisty. Pokud si budou lidé v dynamickém fondu spořit alespoň tisíc korun měsíčně po dobu 35 let, do starobní penze odejdou s částkou kolem dvou milionů korun.

„Na 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, by si pak mohli lidé nastavit měsíční rentu skoro sedm tisíc,“ přibližuje prezident asociace, jak vysoké by pak mohlo být přilepšení k penzi od státu.

Navíc postupný výběr peněz z penzijního spoření, ať už v transformovaných fondech, nebo aktuálním doplňkovém penzijním spoření, přináší pro klienta finanční výhody. Nedaní se při něm příspěvek od zaměstnavatele a při měsíční rentě trvající déle než deset let stát nezdaní ani výnosy z naspořených peněz, jako je tomu u jednorázového výběru.

Příspěvek na penzi jako benefit. Určitou mezerou, jak zvýšit příspěvky na penzi v soukromém spoření, jsou stále málo využívané benefity od zaměstnavatelů. Někteří z nich již sice považují přispívat svému zaměstnanci na penzi za běžnou záležitost. Nicméně je stále velká skupina zaměstnavatelů, která se tomu z nějakého důvodu brání, často kvůli administrativní zátěži.

„Máme 70 procent smluv, kde není sjednán příspěvek zaměstnavatele. I zaměstnavatel má ovšem možnost uplatnit daňové výhody, pokud zaměstnanci bude přispívat,“ podotýká Jurníčková. Příspěvky zaměstnavatele na soukromé penzijní spoření jsou bez ohledu na jejich výši daňově uznatelným nákladem a neodvádí se z nich zdravotní a sociální pojištění.

Na druhou stranu ani zaměstnanci samotní, si nezjišťují, zda takovou možnost jejich zaměstnavatel nabízí. Nebo jí ke své škodě nevyužívají. I na to by měli před nástupem do zaměstnání lidé myslet.