Close

New articles

Jiří Bartoška zahajuje kampaň proti kouření?

Název Jak a proč přestat kouřit a fotografie Jiřího Bartošky s neodmyslitelnou cigaretou v ruce. Tak vypadalo CD, které profesor Neužil předal svému hvězdnému pacientovi. Na facebooku to okamžitě vyvolalo bouřlivou diskusi. Proto jsme se profesora Neužila zeptali, jestli je to pravda nebo vtip?

Tu jednu fotku, kde jsme se vyfotili s Jirkou Bartoškou, jak mu předávám CéDéčko s nahranou přednáškou zaměřenou na téma kouření a jeho vlivu na nemocné s ischemickou chorobou srdeční, skutečně berte jako nadsázku. I když bych si velmi přál, aby on to svoje „nekouření“ vzal vážně. Ale musím ho pochválit - ač tomu málokdo uvěří, především díky péči a kamarádství s profesorem Robertem Lischkem a snad i díky mému naléhání skutečně tak asi celých osm měsíců nekouřil.

Jaký je Jiří Bartoška pacient?

Měl jsem tu čest u Jirky provádět nějaké zákroky, o kterých ale nemám jeho pověření hovořit. Ovšem musím říct, že on je velmi zodpovědný pacient, zdravotní péči trpělivě snáší a řekl bych, že i vítá. Navíc je většinou pozitivně naladěn a dokáže motivovat veškerý zdravotnický personál k vynikajícím výkonům, a to nejenom jeho „dámskou“ sekci.

Budete se dál pokoušet udělat z něj nekuřáka?

Pokud se ptáte na nějaké přesvědčování o nekouření, tak je to spíše kontinuální diskuse s prvky mírného nátlaku. Nicméně víme oba, že je to spíš verbální folklór než skutečné přesvědčování. A kromě toho mám pocit, že prostě ona ta cigareta k němu tak nějak patří.

Už se vám povedlo nějakou jinou celebritu odnaučit kouřit?

Jako skutečně téměř dokonalý a hlavně krásný příklad mohu uvést Martu Kubišovou. V době svého akutního infarktu myokardu kouřila zhruba 20 cigaret denně. To uvádím to s jejím svolením, dokonce to bylo téma talk show – „Večer s Legendou“ Martou Kubišovou. A přesto, že si v první chvíli nedokázala představit, že by se klasické cigarety vzdala, po několika letech již přešla na alternativní cigaretové výrobky s nahřívaným tabákem. A dokonce jich vykouří denně méně, než těch klasických cigaret z období před infarktem.

Vidíte, a to jsme si spolu s paní Martou dělali legraci, že jí povolím klasickou cigaretu jenom ke kávě, ale to by se zase mohla stát závislou na kofeinu (smích).

Třeba se toto jednou podaří i u Jiřího Bartošky.

Vůbec přece ale nejde „jen“ o celebrity. Chápu, jsou více vidět. Nám by mělo jít o změnu myšlení a celkového náhledu na tento problém. Pokud vím, a máme na to nezvratné důkazy, že něco škodí, tak se nemohu schovávat za pseudo – ekonomická data, kterými obhájci kouření rádi argumentují.

Ale na druhou stranu pro takovou masivní změnu bychom skutečně potřebovali možná i víc těch „celebrit“, které by ostatním dávaly tak potřebný pozitivní příklad.

Jaký je Váš názor na kuřáky?

Bohužel většina těch zarytých kuřáků se rekrutuje z adolescentů tak někdy mezi 12. až 14. rokem věku, kdy si většinou takhle mladý člověk naprosto neuvědomuje, jakékoliv následné souvislosti s negativním vlivem na jejich zdraví. Nespojí si kouření se zvýšeným výskytem nádorových onemocnění, již zmíněné ischemické choroby srdeční, ale také třeba choroby bronchopulmonální.

Takže je zřejmé, že kuřák si prostě víceméně vědomě ubližuje, a když se dostane do věku, kdy by i chtěl přestat, je prostě závislý. Má „obsazené“ a hlavně navyklé receptory a prostě mu to nejde. Zhruba 80 až 90 procent kuřáků splňuje kritéria závislosti.

Co se s tím dá dělat?

Dnes existují určité alternativy, které mohou pomoci našim pacientům sice dostat bezpečnou cestou do těla nikotin, který zase tak moc nevadí, ale všechny ty ostatní negativní dopady kouření klasické cigarety se odstraní.

Bohužel víme, že i po prodělaném infarktu myokardu dál kouří nejméně 25 až 30 procent těchto pacientů. Těm bych skutečně nejraději dal další zdravotní péči k úhradě! Možná by bylo príma, pokud by se staly alternativní cigaretové výrobky s nahřívaným tabákem jakýmsi „fashion“ pro mladé adolescenty a začínali by s tímto nešvarem třeba v méně škodlivé formě.

Kolik vašich pacientů před léčbou kouří?

V České republice je kouření zodpovědné prakticky za každé šesté úmrtí jak z onkologických, tak i kardiovaskulárních příčin. Pokud to můžeme vyjádřit nějakým poměrným číslem, tak je to asi 16 tisíc úmrtí za rok, tedy 44 úmrtí za den! Statistika hovoří jasně, předpokládá se, že každý kuřák si zkracuje přežití v průměru tak o 15 let. Takže před léčbou jich kouří stále mnoho. V České republice kouří zhruba 23 procent populace starší 15 let.

A kouří, i když je zachráníte a zaléčíte? A co si o tom myslíte?

Jak jsem již řekl, kouří až 30 procent lidí i po prodělaném infarktu. Proto by naše úsilí v odvykací léčbě mělo být razantnější, a to i přesto, že na to ostatní nekouřící populace bude finančně doplácet. Nicméně víme dobře, že i pasivní kouření je velmi nebezpečné, proto by mělo být cílem preventivních programů právě odstranit kouření klasických cigaret. Pokud vím, tak takový cíl má i cigaretový gigant Philip Morris. A abych byl trošku pozitivní, má to dobrý základ i v tom, že kolem 70 procent silných kuřáků má skutečnou snahu nebo alespoň přání přestat kouřit.

Chystáte se vy sám vyrazit aktivně do boje proti cigaretám?

Ano, rozjíždíme projekt prevence ischemické choroby srdeční se škodováckou pojišťovnou 209 u zaměstnanců Škoda auto, ale především s českou pobočkou Philip Morris a.s., která představuje novou interaktivní laboratoř Svět bez kouře. Cílem této osvětové iniciativy je přiblížit závislým kuřákům a jejich okolí výzkum a vědu stojící za moderními nikotinovými alternativami s nahřívaným tabákem. Ty pomáhají zlepšit kvalitu života, a hlavně veškerá rizika vyplývající z vlivu kouření klasických cigaret na ischemickou chorobu srdeční. Takže nejde o „pouhé“ odstranění cigaretového kouře.

Jiří Bartoška zahajuje kampaň proti kouření?

Název Jak a proč přestat kouřit a fotografie Jiřího Bartošky s neodmyslitelnou cigaretou v ruce. Tak vypadalo CD, které profesor Neužil předal svému hvězdnému pacientovi. Na facebooku to okamžitě vyvolalo bouřlivou diskusi. Proto jsme se profesora Neužila zeptali, jestli je to pravda nebo vtip?

Tu jednu fotku, kde jsme se vyfotili s Jirkou Bartoškou, jak mu předávám CéDéčko s nahranou přednáškou zaměřenou na téma kouření a jeho vlivu na nemocné s ischemickou chorobou srdeční, skutečně berte jako nadsázku. I když bych si velmi přál, aby on to svoje „nekouření“ vzal vážně. Ale musím ho pochválit - ač tomu málokdo uvěří, především díky péči a kamarádství s profesorem Robertem Lischkem a snad i díky mému naléhání skutečně tak asi celých osm měsíců nekouřil.

Jaký je Jiří Bartoška pacient?

Měl jsem tu čest u Jirky provádět nějaké zákroky, o kterých ale nemám jeho pověření hovořit. Ovšem musím říct, že on je velmi zodpovědný pacient, zdravotní péči trpělivě snáší a řekl bych, že i vítá. Navíc je většinou pozitivně naladěn a dokáže motivovat veškerý zdravotnický personál k vynikajícím výkonům, a to nejenom jeho „dámskou“ sekci.

Budete se dál pokoušet udělat z něj nekuřáka?

Pokud se ptáte na nějaké přesvědčování o nekouření, tak je to spíše kontinuální diskuse s prvky mírného nátlaku. Nicméně víme oba, že je to spíš verbální folklór než skutečné přesvědčování. A kromě toho mám pocit, že prostě ona ta cigareta k němu tak nějak patří.

Už se vám povedlo nějakou jinou celebritu odnaučit kouřit?

Jako skutečně téměř dokonalý a hlavně krásný příklad mohu uvést Martu Kubišovou. V době svého akutního infarktu myokardu kouřila zhruba 20 cigaret denně. To uvádím to s jejím svolením, dokonce to bylo téma talk show – „Večer s Legendou“ Martou Kubišovou. A přesto, že si v první chvíli nedokázala představit, že by se klasické cigarety vzdala, po několika letech již přešla na alternativní cigaretové výrobky s nahřívaným tabákem. A dokonce jich vykouří denně méně, než těch klasických cigaret z období před infarktem.

Vidíte, a to jsme si spolu s paní Martou dělali legraci, že jí povolím klasickou cigaretu jenom ke kávě, ale to by se zase mohla stát závislou na kofeinu (smích).

Třeba se toto jednou podaří i u Jiřího Bartošky.

Vůbec přece ale nejde „jen“ o celebrity. Chápu, jsou více vidět. Nám by mělo jít o změnu myšlení a celkového náhledu na tento problém. Pokud vím, a máme na to nezvratné důkazy, že něco škodí, tak se nemohu schovávat za pseudo – ekonomická data, kterými obhájci kouření rádi argumentují.

Ale na druhou stranu pro takovou masivní změnu bychom skutečně potřebovali možná i víc těch „celebrit“, které by ostatním dávaly tak potřebný pozitivní příklad.

Jaký je Váš názor na kuřáky?

Bohužel většina těch zarytých kuřáků se rekrutuje z adolescentů tak někdy mezi 12. až 14. rokem věku, kdy si většinou takhle mladý člověk naprosto neuvědomuje, jakékoliv následné souvislosti s negativním vlivem na jejich zdraví. Nespojí si kouření se zvýšeným výskytem nádorových onemocnění, již zmíněné ischemické choroby srdeční, ale také třeba choroby bronchopulmonální.

Takže je zřejmé, že kuřák si prostě víceméně vědomě ubližuje, a když se dostane do věku, kdy by i chtěl přestat, je prostě závislý. Má „obsazené“ a hlavně navyklé receptory a prostě mu to nejde. Zhruba 80 až 90 procent kuřáků splňuje kritéria závislosti.

Co se s tím dá dělat?

Dnes existují určité alternativy, které mohou pomoci našim pacientům sice dostat bezpečnou cestou do těla nikotin, který zase tak moc nevadí, ale všechny ty ostatní negativní dopady kouření klasické cigarety se odstraní.

Bohužel víme, že i po prodělaném infarktu myokardu dál kouří nejméně 25 až 30 procent těchto pacientů. Těm bych skutečně nejraději dal další zdravotní péči k úhradě! Možná by bylo príma, pokud by se staly alternativní cigaretové výrobky s nahřívaným tabákem jakýmsi „fashion“ pro mladé adolescenty a začínali by s tímto nešvarem třeba v méně škodlivé formě.

Kolik vašich pacientů před léčbou kouří?

V České republice je kouření zodpovědné prakticky za každé šesté úmrtí jak z onkologických, tak i kardiovaskulárních příčin. Pokud to můžeme vyjádřit nějakým poměrným číslem, tak je to asi 16 tisíc úmrtí za rok, tedy 44 úmrtí za den! Statistika hovoří jasně, předpokládá se, že každý kuřák si zkracuje přežití v průměru tak o 15 let. Takže před léčbou jich kouří stále mnoho. V České republice kouří zhruba 23 procent populace starší 15 let.

A kouří, i když je zachráníte a zaléčíte? A co si o tom myslíte?

Jak jsem již řekl, kouří až 30 procent lidí i po prodělaném infarktu. Proto by naše úsilí v odvykací léčbě mělo být razantnější, a to i přesto, že na to ostatní nekouřící populace bude finančně doplácet. Nicméně víme dobře, že i pasivní kouření je velmi nebezpečné, proto by mělo být cílem preventivních programů právě odstranit kouření klasických cigaret. Pokud vím, tak takový cíl má i cigaretový gigant Philip Morris. A abych byl trošku pozitivní, má to dobrý základ i v tom, že kolem 70 procent silných kuřáků má skutečnou snahu nebo alespoň přání přestat kouřit.

Chystáte se vy sám vyrazit aktivně do boje proti cigaretám?

Ano, rozjíždíme projekt prevence ischemické choroby srdeční se škodováckou pojišťovnou 209 u zaměstnanců Škoda auto, ale především s českou pobočkou Philip Morris a.s., která představuje novou interaktivní laboratoř Svět bez kouře. Cílem této osvětové iniciativy je přiblížit závislým kuřákům a jejich okolí výzkum a vědu stojící za moderními nikotinovými alternativami s nahřívaným tabákem. Ty pomáhají zlepšit kvalitu života, a hlavně veškerá rizika vyplývající z vlivu kouření klasických cigaret na ischemickou chorobu srdeční. Takže nejde o „pouhé“ odstranění cigaretového kouře.